Jsem své 18 leté já vděčná, že vzala svůj život do svých rukou a  rozhodla se řešit své zdravotní problémy jinak, než operací s celoživotními následky. Kromě úpravy stravy jsem se pustila do intenzivní, každodenní praxe jógy, se kterou jsem už od puberty lehce koketovala.

Má cesta byla hned od začátku tedy spíše vlastním studiem a praxí. Nejenom, že jsem objevila a naučila se techniky, které mi pomohly stabilizovat můj zdravotní stav, nalezla jsem, díky praxi pránájámy, hluboké relaxaci a meditaci, mnohem víc. A to sama sebe a obrovský prostor, který se ve mě ukrývá. Který se ukrývá se uvnitř každého z nás.

Je jen na nás, jestli budeme celý život klouzat po povrchu nebo budeme hledat ve větších hloubkách. Ani jedna varianta ale není špatně. Vždy je důležitý osobní příběh a kontext v čase daného člověka.  Já dnes vím, že mé uzdravení proběhlo právě v té hloubce, do které jsem se odvážila vstoupit. Zároveň ale vím, že ta cesta není ani po 25 letech u konce a také že není pro každého. A jak důležité může být mít po svém boku zkušeného průvodce či terapeuta.

Díky vrozené hypermobilitě jsem se dokázala dostat bez větších problémů jednoduše i do náročnějších pozic. Mé mladé ego plesalo radostí, jak mi to jde. Po letech praxe spíše tradiční jógy jsem ale narazila. Nechápala jsem, proč mě pořád bolí bedra. V době, kdy jóga ještě nebyla cool a informace o fyziologicky správně provedených pozicích pro obyčejného člověka takřka neexistovaly. No jo, ona to byla ještě doba pravěku, kdy byl internet v plenkách. Na mém tlačítkovém telefonu jsem nic, co by mi pomohlo, nenašla.

Až za dlouhou dobu se ke mně dostala kniha Jóga a jógová terapie od Lenky Oravcové, která je autorkou Principů zdravého pohybu. Tyto jednoduché principy vycházejí z vrozené moudrosti našeho těla, fyzioterapie, vývojové kineziologie a znalosti funkce fascií. A jak říká sama Lenka:  „Znalost principů osvobozuje. Bez jejich poznání jsme odkázáni jen na kopírování nějaké formy nebo metody.“

Jsem moc ráda, že jsem pak absolvovala instruktorský kurz jógy a zdravého pohybu právě u Lenky Oravcové. Její škola mi dala pevné základy pro předávání lásky k pohybu tak, aby v něm každý našel to, co potřebuje k návratu do svého těla a jeho moudrosti.

Foto na webu: Marian Vaňáč, Lucie Šuránková, archiv Egoé a osobní archiv